3/2015

Někdy je uvědomění si něčeho mnohem přínosnější, než splnění si nějakého přání. Ať už jde o vlastnictví čehokoli, co bychom si přáli, nebo o nezapomenutelný zážitek. Uvědomit si, co chcete, nabýt nového přesvědčení, vkročit na takovou cestu, kterou vnímáte jako naprosto správnou bez jakýchkoli malých či větších zádrhelů. 

Taková přesvědčení musí nějakou dobu klíčit ve vás samých. Je nutné, aby dozrála, avšak nejnutnější je, abyste do nich dozráli vy sami. Pak přijde samo. Jakoby z čista jasna, v mžiku vám bude jasné, kam chcete dál směřovat.

Odjakživa jsem milovala zvířata a také se jimi obklopovala. Samozřejmě mi neunikly ani neustálé dohady o tom, že mazlíčky nutno kupovat jen od chovatele, nikoli ze zverimexu. Popravdě se mi stoprocentně nezamlouvalo ani jedno. Všechna zvířata zaslouží stejné zacházení, nezáleží na tom, odkud pochází. 

Jenže  hlavní otázka, která se mi honila hlavou stále častěji byla - Proč kupovat? Jsou zvířata něčím, co bychom si měli koupit? Jsou něčím, co by mělo být ocenitelné penězi, vystavené za sklem nebo na internetu, my si následně vybrali podle toho, které se nám nejvíce líbí, zaplatili a přinesli si ho domů? 

Dotvořit můj nový postoj do úplné podoby a začít jakousi novou část mého života se zvířaty se povedlo dvěma potkaním bráškům. Díky nim jsem si uvědomila věc, která ve mě čekala na správnou chvíli a na dobu, kdy ji budu schopná vidět jako tu nejsprávnější z cest, kterou bych se mohla vydat.

Adoptovat zvířata je to, co chci dál dělat. Ne kupovat, ne vybírat si je podle toho, jak se mi nejvíc líbí. 

Nezávisle na tom, jak vypadají, nehledě na to, jak jsou stará. Ačkoli domov potřebují všechna a to, jak končí většina zverimexáčků mi neustále trhá srdce, troufám si říct, že všichni ti, jichž si původní majitelé nevážili, ti, kterým hrozí zverimex, nebo ještě hůř - vypuštění do pole, všichni, kteří jsou jen rozmarem někoho, kdo se o ně následně nechce starat - ti potřebují domov mnohem víc, než kdokoli jiný. 

Nekupovat, ale adoptovat! To je ta cesta, na kterou jsem se rozhodla dát. Pomohu tím někomu, kdo tu pomoc potřebuje a nebudu svými finančními prostředky podporovat někoho, kdo se na zvířata dívá jako na penězi ocenitelné zboží. Rozdíl mezi množiteli a chovateli tu je a obrovský. Chovatelé mají svá zvířata rádi, milují je, ale můj postoj k celé této věci je tak složitě popsatelný, že se o to ani nebudu pokoušet. Musím však říct, že se mi skutečně nezamlouvá ani jedno. Množitele odsuzuji, chovatele nikoli, ale ani od nich už si zvířata nechci kupovat.